Narodila jsem se v červenci 1975 v „zatáčce", familiárně poukazující na sídlo karlovarské porodnice, nacházející se v tamních serpentinách. Možná i to bylo malým předurčením k mojí tak trochu klikaté cestě životem…
Od malička mě fascinovala příroda, která byla ve „starých" Karlových Varech všude kolem mě a ve které jsem se vždycky cítila nejlépe. Koně a psi, cestování, sport… být co nejvíce venku, free… sama sebou…
Vztah ke zvířatům mě dovedl k prosazení si studia na „zemědělce" v Dalovicích u Karlových Varů, přestože škola i rodiče by mě raději viděli na literárním gymplu. Následně pak studium živočišné výroby na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Nikdy těch let radikálního otevření očí na téma „jak to chodí v zemědělství a velkochovech" nebudu litovat. Zkušenosti, ze kterých budu čerpat celý život a které mě přesvědčily, že se těchto aktivit opravdu nechci účastnit…
I to mě později nasměrovalo k dálkovému studiu VŠ cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství v Praze, odkud jsem si, hlavně pro doplnění angličtiny, udělala svou první roční studijní cestu na Nový Zéland. Psal se rok 2002 a já jsem chtěla odjet na zkušenou co nejdál to jde a tam, kde je ta nejkrásnější a nedotčená příroda…
Následovaly promoce a téměř 2 roky práce pro Student Agency jako specialista studijních programů na Novém Zélandu a v Austrálii.
V roce 2004 přišel odjezd na Nový Zéland, kde jsem iniciovala myšlenku založení cestovní kanceláře True Travel Ltd. Netušila jsem tehdy, že z plánovaných 3 let se můj pobyt protáhne až do roku 2020…
Budování cestovky mě zcela pohltilo. Ale protože je Nový Zéland skutečně zemí outdooru a přírody, přitáhlo si mě několik dalších aktivit.
Vedle své činnosti v rámci True Travel Ltd jsem téměř rok pracovala jako manažer Department of Conservation Regional Visitor Centre (návštěvnické a infocentrum Odboru životního prostředí NZ - DOC) v Queenstown, a s institucí jsem i poté spolupracovala jako dobrovolník na externích projektech.
Mým domovem a mojí základnou pro život, práci i koníčky, se stalo Glenorchy. Maličká obec na severním konci jezera Wakatipu (nedaleko Queenstown), která je svou přírodní nádherou považována za jedno z nejhezčích míst Nového Zélandu. Přesvědčit se o tom je možné ve fotogalerii.
Získala jsem licenci na průvodcování na horských trecích národního parku Mt Aspiring a provozovala malé B&B ubytování, což se obojí stalo součástí mých denních povinností a radostí…
Po celou dobu jsem se aktivně zapojovala do dění v Glenorchy.
V roce 2011 jsem po roce úsilí a příprav spustila komunitní webové stránky Glenorchy Community, které jsou dodnes hlavním informačním médiem tamní komunity a prezentací celé oblasti Head of the Lake a těší se velké oblibě.
V období aktivních protestů proti zamýšlené stavbě tunelu napříč národním parkem jsem spustila web protestní skupiny Stop The Tunnel, jejíž jsem byla členem, jedno volební období jsem byla členkou místního zastupitelstva Glenorchy Community Association, podílela jsem se na vedení Glenorchy Business Group a byla členem ekologicky zaměřené skupiny Enviro Glenorchy.
Od počátku své novozélandské éry jsem byla aktivní členkou dobrovolné záchranářské organizace Wakatipu Search & Rescue. S mým úžasným černočerným labradorem Žakem jsem trénovala v lavinovém záchranářském týmu New Zealand Search Dogs, nyní v ČR pokračuji s tréninkem jeho dcery Zary, která se ještě na NZ kvalifikovala také jako lavinový záchranář. Opět nedocenitelné zkušenosti, neskutečné zážitky a skvělí, hodnotní lidé kolem mě.
Několik let jsem vedla zdejší Glenorchy Riding Club, jezdecký klub, ve kterém jsem se svými koňmi Impie, Earniem a Geenou projezdila neskutečná místa a společně s dalšími členy se zorganizovalo množství závodů a skvělých akcí.
Přestože mám, zvlášť poslední dobou, spoustu výhrad k tomu, co se děje na domácí (nejen) politické scéně, vždy jsem se cítila být silným českým patriotem. Šlo mi o to, abych se za svůj český původ nemusela v zahraničí stydět. Aby se o nás tam venku dozvěděli víc, než jen že máme dobré pivo a super fotbalisty. A že mi nestačí o tom jen mluvit s přáteli a vysvětlovat v hospodě jak to máme…
A tak jsem uspořádala několik přednášek s promítáním o České republice pro Novozélanďany a v rámci mé cestovky jsem do ČR přivezla několik zájezdů z Nového Zélandu.
Také proto mi dávalo velký smysl založení Honorárního konzulátu ČR také na jižním ostrově Nového Zélandu, v Queenstown, s čímž mě, díky mým dosavadním aktivitám, oslovilo tehdejší vedení české ambasády v Austrálii. Do té doby fungoval pouze jeden konzulát v Aucklandu na severním ostrově.
Velmi ráda a s nadšením jsem pak v letech 2013-2019 zastávala post honorární konzulky České republiky na Novém Zélandu. Tato ryze dobrovolná činnost mě v otázce povědomí o naší zemi opravdu naplňovala a vedla k dalším projektům.
V letech 2016 a 2018 jsem spolu se skvělým týmem mých českých přátel uspořádala historicky první Festival českých filmů v Queenstown a zhruba ve stejnou dobu jsme založili krajanský Czech & Slovak Club Queenstown.
Rok 2019 byl také rokem, kdy dozrálo mé dlouhodobě se vyvíjející rozhodnutí vrátit se zpět do rodné ČR. Vedlo mě k tomu množství vnitřních pocitů, rodina, přátelé a vědomí, kde se cítím skutečně doma.
A tak jsem s Novým Zélandem v srdci jako mým druhým domovem, kobylkou Geenou a samozřejmě labradorkou Zarou zakotvila - asi spíš dílem náhody a osudu - v krásných Bílých Karpatech, na česko-slovenském pomezí. Jsem a vždy budu velmi pyšná na svůj černý cestovní pas se stříbrnou kapradinou. A svůj návrat domů cítím jako úžasnou příležitost a výzvu propojovat obě země v mnoha rovinách – přednáškami, informacemi, dokumenty, prostřednictvím mých článků a fotografií… a hlavně… vás na Nový Zéland ráda vezmu jako zkušená průvodkyně některého z našich vymazlených zájezdů, kde budete mít příležitost tuto zemi vnímat zcela jinak, než běžný turista.
Kromě jezdectví a kynologie miluji skialpy, běh, kolo a vodu a největší relax mi přináší čas strávený v přírodě se členy mojí (zejména čtyřnohé) rodiny. Nebo dobrý film, dobrá knížka, dobré víno a dobrá káva...
Nesnáším lež, hochštaplerství, vyčůranost, hraní na city, buranství, zbabělost a krutost.
Radost mi dělají pozitivně smýšlející, aktivní a pilní lidé, operující s pokorou, úctou a respektem, kteří vědí, kde mají kromě mozku také srdce…
A tak vám také ze srdce do srdce přeji chuť, energii a inspiraci do všeho, do čeho se v životě pustíte a aby vám to přinášelo uspokojení, radost a dávalo smysl. Vše ostatní pak přijde samo…